Dílna Antické mýty

Ve středu 5. a ve čtvrtek 6. února 2020 se na Doctrina-Podještědském gymnáziu děly neuvěřitelné věci: prima byla plná antických bohů a héroů. Nejenže prodchli třídu svým odkazem, ale záhy vstoupili i do primánských myslí. Studenti, políbení Múzami, inspirovaní Apollónem a posílení moudrostí Athény, Dionýsovou hravostí i Hermovým vtipem, se stali scénáristy, herci i režiséry. Založili divadelní společnosti a připravili dramatizaci vybraného hrdinského příběhu.

Své inscenace ve čtvrtek prezentovali při „veřejné produkci“. Početnému diváctvu (sekunda, rodiče a příbuzní umělců, pedagogové) primáni zprostředkovali setkání s antickými figurami, s kladnými i zápornými hrdiny. Všechny divadelní společnosti se předháněly v originalitě pojetí antického námětu, v hereckých výkonech, nápaditých scénických prvcích i brilantních jazykových obratech.

Cyklus představení zahájil sled Odysseových dobrodružství. Divákům se tajil dech, když sledovali odvážnou plavbu Odysseovy družiny, žasli, jak Kirké (Nela) proměnila námořníka (Oskar) ve vepře, a chvěli se strachy, když statečný Odysseus (Franta) vstoupil do podsvětí a zde rozmlouval se slepým Theireisiem (Filip). A to drama, které se rozpoutalo, když námořníci snědli Heliovu ovci, to se nedá popsat!

Poté následoval příběh o Prométheovi, neotřele prokládaný komerčními přestávkami. Statečný Prométheus (Vilík) stvořil člověka (Vojta) a naučil jej všemu dobrému, Zeus (Klárka) sveřepě trval na oběti, byl krutý k lidem, ba i oheň jim sebral a poslal na zem Pandoru (Emilka). Té stejně jako člověku vdechla život moudrá Athéna (Anička). Divákům se ulevilo, když nakonec vše dobře dopadlo a Prométheus byl odpoután z kavkazské skály.

Následoval neméně napínavý příběh Théseův. Král Aigeus (Bětka) byl hrdým i přesvědčivým otcem, Théseus (David) roztržitým (zase zapomněl vyměnit plachty) a statečným hrdinou, který přelstil Prokrústa (Ema) a přemohl příšerného mínotaura (Max). Nic by však nedokázal bez krásné a chytré Ariadny (Johanka). Tu, věren klasické předloze, na ostrově Naxos přenechal Dionýsovi.

Celou produkci uzavřela skupina Bobři ztvárněním hrdinských osudů Persea. Do příběhu, v němž nechyběl ustrašený Akrísios ani lstivý Polydektés (oba Toník), krásná Danaé a ještě krásnější Andromeda (obě Táňa), diváky uvedla zdatná vypravěčka Zuzka. Ta svým slovem a ilustračními obrazy provázela Persea (Sam) na jeho náročné pouti. A opět se vše v dobré obrátilo – zvítězila láska, nikdo nezkameněl, jen krále Akrísia přece jen dostihl osud.

Po úspěšném představení se studenti primy sešli spolu s vyučujícími, aby společně zhodnotili a reflektovali oba dny. Shodli se, že „antická dílna“ byla náročná, ale i zábavná, inspirativní a hlavně stmelující. Také nám se, milí primáni, Vaše práce a nadšení moc líbily.

Jaroslava Šiftová, Radka Pašková a Hana Moosová