Přednáška o duševním zdraví
Matěj Hajský, náš absolvent, si pro studenty vyššího gymnázia připravil přednášku o duševním zdraví ve spolupráci se Sdružením TULIPAN z.s. Jaké to je se vrátit na svou alma mater se dočtete na následujících řádcích.
Člověk vrátí na svojí střední školu po roce studia na vysoké, koukne se kolem sebe a zjistí, že už se do lavice prostě nemůže posadit stejně jako tehdy předtím, teď dokonce stojí na druhé straně pomyslné barikády mezi studentem a vyučujícím a je v roli přednášejícího. Předmětem textu ale není rozplývat se nad tím, jaké jsou pocity absolventa při návratu na svou střední, ale to co jsem tady vlastně dělal.
Duševní zdraví bylo předmětem přednášky a debaty v pondělí 16.05.2022. Je to téma nesmírně důležité, někdy těžké, jindy nepříjemné, ale ve výsledku neodmyslitelně patří k lidem i mezi lidi. Výsledky vycházející z výzkumu posledních let naznačují, že se v této oblasti je třeba vzdělávat, jelikož před sebou máme alarmující tvrdá data potvrzující nárůst duševních onemocnění, zejména po pandemii Covidu a s aktuální společenskou tíhou války na Ukrajině. Se Sdružením TULIPAN z.s., ve kterém v rámci svého studia psychologie funguju jako stážista, jsme ve spolupráci vytvořili projekt, který se soustředí právě na edukaci a osvětu kolem duševního zdraví, ale i na pomoc a podporu všem mladým a dospívajícím, kteří by cítili že ji potřebují i kdyby se mělo jednat pouze o nezávaznou konzultaci “běžných” těžkostí. Přednášky o duševním zdraví jsou nedílnou součástí destigmatizační a osvětové činnosti, do které jsem se zapojil a jsem velmi rád, že jsem se tak rozhodnul. Přednášet kamarádům, kolegům studentům, bylo neskutečně edukativní i pro mě, zároveň velká čest a skvělá příležitost. Kamarádi studenti byli skvělým a interaktivním publikem, což po první přestávce vyústilo v přetažení přednášky o hodinu na úkor fyziky, kdy jsme pokračovali v debatě na dílčí témata duševního zdraví. Děkuji paní profesorce Šafrové, že nám dala prostor, i za její příspěvky do diskuze. Ale poděkování patří i všem vyučujícím, kteří se na přednášku zastavili i celé škole, která nám tuto možnost dala, především panu řediteli Jansovi.
Spolupráce se Sdružením TULIPAN z.s. mi umožnila zprostředkovat kolegům studentům přítomnost tzv. peerů, tedy lidí, kteří zažili, nebo žijí s duševním onemocněním. Podobně nás svou přítomností potěšili i kolegyně z komunitního centra, které stojí na druhém konci lana a pomáhají právě těmto lidem postavit se zpět na nohy. Povedlo se nám tedy dotknout se duševního zdraví během přednášek opravdu velmi těsně a autenticky, což mohlo přinést jedinečnou zkušenost a zážitek umocňující celé téma.
Závěrem, na pondělí vzpomínám jako na den, kdy se povedlo hned několik krásných věcí. Udržet se v kontaktu se střední školou, navázat spolupráci a pokračovat tak v dobrých vztazích, jako během studia. Stejně tak se povedlo provázat spolupráci se Sdružením TULIPAN z.s., mojí stáží a lidmi, studenty, kteří mohou myšlenky duševního zdraví a edukace o něm nosit dál a posouvat tak společnost kupředu, možná k silnějšímu zdraví. Nezbývá než říct vřelé díky každému jednomu, který má na krásném pondělním dni i minimální podíl, třeba v podobně pouhé pasivní přítomnosti na přednášce, i to je velice cenné! :)
Díky, díky, díky! Mějte moc krásně a snad brzy na viděnou,
Matěj